Září 2010

ÚPLNĚ OPUŠTĚNÝ

18. září 2010 v 12:54
U


Poprvé?Špatné i krásné chvilky

6. září 2010 v 21:09
            Bylo ti tehdy 3.Ráno jsem vstala a viděla tě jak stojíš přede mnou a ukazuješ na pomalovanou zed.Brečela jsem štěstím ,i když bylo teprve 5hod ráno.Musela jsem všechny probudit.Manžel jásal,tvůj bratr též.Ale co?Žádné nadšení,které může ukázat jenom máma.
   Ano,tyhle slova pocházela z úst mé matky.Každé poprvé je jedinečné.Pořád mám svůj první mléčný zoubek zkaženej.:D
    Dětství jsou tak krásná léta.Žádné starosti,žádné hádky,žádné různé blbosti.Ale co to dítě může vědět?Může vědět vůbec co je pojem slova Štastný??Možná ano,možná ne. 
         Čím,jsem sarší tím víc vím,že se snáma život nemaže.První pusa,první kluk??O tom si muzu jenom zdát.Prožila jsem už první odmítnutí a první opravdovou hádku s mojí mamkou.Puberta je hold,těžké období ale co si budu říkat až budu baba.Bože.Věřte mi nebo ne,ale ta hádka byla natolik intenzivní,že moje máma musela jít pěšky v pyžamu na nádraží a brečela.Já brečela též,ale když si to vybavim ,jak má máma.Semnou prožila celý život a Krůček po krůčku mě vychovávala.Je to nepopsatelný pocit.
            Štastné chvilky?Nemám jich moc hodně.Momentálně mám dost přátel,ale dají se považovat za pravé?Ne!Nikdo z nich tu pro mě není .Ano,řekla bych jim něco o tom.Ale tomu komu bych se mohla vybrečet na rameno.Ten človek neexistuje.Možná je to osud.Nevíme
            Poprvé se mi podařilo vyhrát školní soutěž zpěvu.A co?Radost byla.Ale může zůstat na věky?
            Jak bych se ráda vrátila do doby,když mi byli 3.Ty krásné vzpomínky.Čas se ale nedá vrátit a já se musím smířit s tímhle životem.Možná,že se objeví komenty typu.Tak hlavu vzhůru holka.Do toho!A různé hlášky.Byla by to dobrá forma podpory.Ale je opravdová?
      Možná jsem ještě ty krásné chvilky neprožila ale věřím,že se může stát zázrak ,který ve mě nechá stopy.
       (PS:jak to ted ctu,moc to není k tématu Poprvé.Ale co už!:D)